Český kulturní rybníček

Nový rybník u Soběslavi - Jitka Erbenová - Wikimedia.org

Posledně jsem zmínil, že kultura je jako studánka. Uvědomil jsem si pak, že to přirovnání vlastně úplně nesedí, a dovolil jsem si ho trochu přepracovat. Tohle je výsledek – zatím asi neúplný, předpokládám, že ten text se ještě bude měnit, mohly by se tu objevit nějaké další obrázky a tak dále, ale právě proto – sedí to? Vidíš to tak nějak podobně?

Číst dál

Nová doba – Reddit česky a Archetypal

http://atomicfrog83.deviantart.com/art/zen-fountain-206051468

No vida vida, copak to tu máme… jeden delší textík říkáte? No, jestli nemáte čas a chuť číst, asi to tu rovnou zavřete.

Jestli čas a chuť číst máte, ale ne zrovna teď, tak prostě jen začněte sledovat reddit česky (klidně na Facebooku) a mnou založenou neziskovku Archetypal, kde připravujeme a  zveřejňujeme zajímavé překlady (klidně taky na Facebooku). Ale jestli máte zájem zjistit proč tyhle dva weby už dlouhé roky řeším, přijměte mé pozvání a pojďte číst dál…

Číst dál

Informační artefakt 2

Stejně jako loni jsem na festivalu MöBio připravil “hru” – výlet do lesa po značkách (“artefaktech”) z duhového krepového papíru. Letos byla celá záležitost podstatně kratší a na konci navíc nečekaně utnutá, protože prostě bylo málo času.

Navíc sotva jsme jeden večer začali chystat finální stanoviště, od kterého jsme pak zpětně chtěli vyrábět trasu, vynořil se z lesa myslivec, a začal se nás velmi ostře dotazovat, co tam děláme, a když jsme mu to vysvětlili, začal nám hrozit problémy s tím, že festival je v Tišině, oni to tam nemají rádi, a ať se ani neopovažujeme tahat lidi jinde.

Začali jsme se s ním dál bavit, náhled zvenku je vždycky zajímavý, a zkoušeli jsme mu vysvětlit, že přece o nic nejde, že lidé prostě půjdou po cestě, která na louce stejně je, nikde není žádný zakázaný vstup, tak kde je problém. Nakonec z něj vylezlo, že na prvním ročníku v Tišině byl i přímo na akci (od ostatních jsme se pak dozvěděli, že jestli to byl on, tak se i patřičně vylil), a že se mu to vlastně líbilo, ale že o dalších ročnících pak slyšel (jen slyšel), že tam byl bordel, a že přece v televizi ty technopárty taky zrovna nechváli. Trochu jsme mu vysvětlili, že nejsme žádná technopárty, nebo ne v tom smyslu, jak se o nich dnes referuje v médiích, a dál se zajímali o to, co jim tedy vlastně na celé události vadí. Nakonec jsme se dobrali k tomu, že vedle toho, že zrovna spousta zvířat vyvádí mladé, jsou nejhorší odpadky, které zůstávají po okolí, hlavně kolem příjezdových cest. Dali jsme mu za pravdu, že to tak asi je, a omluvili se, že jsme si toho nevšímali. Při uklízení hry, kterou jsme pak vytvořili na podstatně kratší trase jen okolo tábora, jsme pak opravdu vyzbírali věci jako lahev od vína – na jednu stranu je to hloupé, ale asi opravdu bude nutné na letáky psát “prosíme neodhazujte odpadky v lese”. Pozvali jsme ho, ať se zase přijde podívat, aby to neměl jen z doslechu (neviděl jsem ho, předpokládám, že nepřišel), a už relativně přátelsky jsme se rozloučili s tím, že mu tedy lidi po loukách vodit nebudeme.

Stejně jsme nakonec přípravy dokončili až v sobotu po obědě, stejně jako loni. Oproti loňsku už se některé skupinky aktivně zajímaly, kdy to bude a jestli už můžou vyrazit. No a k čemu tedy vyrazili? Možná si napřed dejte loňskou story, a pak pokračujte dále…

Číst dál

Hra “Informační artefakt” – Bios 2007

Letošní Bios party nebyla (z hlediska našeho spolku Výtvarný Kroužek Čtvereček) až tak nabitá činností, alespoň oproti minulým ročníkům, a vymýšlení a vyrábění dekorací jsme pojali v méně hektickém duchu. Pustil jsem se tedy do realizace něčeho trochu jiného.

Přišlo mi trochu líto, že ačkoliv se celá věc se odehrává v prostorách dětského tábora a v nádherném lese, málokdo se zajde vůbec podívat do okolí, a rozhodl jsem se připravit svého druhu táborovou hru – takovou pokladovku, která by lidi pod záminkou příběhu vytáhla do okolí, a přiměla je trochu se dívat kolem sebe a párkrát zapřemýšlet. Vedle toho jsem doufal, že příběh by svým psy-fi (psychedelic fiction :) mohl přispět k vhodnému naladění na nadcházející noc.

Na cestu nakonec vyrazila jen malá část lidí, vím zhruba o 6 skupinkách, možná šli i další, o kterých nevím. To jsem ale vcelku očekával, protože už jen dozvědět se, že se něco takového koná, chtělo trochu si všímat věcí v táboře. Reakce každopádně byly vesměs pozitivní, přestože si některé týmy stěžovaly, že jsou po cestě utahaní a že to nebylo úplně triviální, což byl ovšem záměr. Musím říct, že se mi tu “obtížnost” (která v praxi spočívala ve sledování značek, vytvořených z krepového papíru) celkem podařilo trefit – nebylo to úplně jednoduché, ale ani složité, a prý se dalo jít intuitivně a fungovalo to :)

Příběh, který cestu provázel, se skládal ze dvou částí. Jednu tvořily vzkazy od někoho, kdo jako by na cestu vyrazil před samotnými účastníky, o celé věci už něco ví, a nechává jim vzkazy a komentáře. Druhou částí pak byly informace, prosakující z “informačního artefaktu”, které vyprávějí vlastní příběh.

První komentář byl k dispozici v táboře, a byl u něj klíč k šifře, která byla umístěná na kameni ve stráni nad táborem, a skrývala první část příběhu.

Následují zprávy v pořadí, ve kterém byste je cestou potkali. Mimochodem, kdybyste někdo měli fotky z cesty, dejte vědět.

Číst dál