Tak po dlouhe ceste a mnoha peripetiich typu porouchane auto nebo lehci ponorka jsme se pred dvema dny oddelili od druhe casti nasi vypravy a konecne dorazili na Boom.Zakempovali jsme se, udelali si trochu stin, skocili do jezera, a vubec si uzivali klid po tydennim hnani se Evropou. Klid jsme si ale uzivali jen do chvile, kdy se nam ze Sevilly ozvala druha skupinka s tim, ze jim vykradli auto. Jelikoz v aute byla veskera promitaci technika vcetne jednoho ze tri pocitacu, docela jsme chvili premysleli, co budeme podnikat, a jestli vubec ma smysl se za techto podminek o neco snazit. Nakonec se zda, ze promitat do kostky se bude, kostka uz stoji vedle chilloutu, druha skupinka si v Seville nechala zasklit rozbita okna a je prave ted na ceste sem, a podarilo se rozpujcovat nahradni techniku, ktera je ted na ceste z Prahy. Kazdopadne jinak je tu bozsky klid, protoze tu stale jeste chybi tech 20 000 lidi, kteri se sem chystaji. Areal je trochu jinak zorganizovany nez byl posledne. Pribyla spousta stanu a dalsich struktur a vsude jsou nejake dekorace, casto velice kvalitni. Pribyly i ruzne prakticke detaily jako strisky proti slunci na plazi u chilloutu, nebo treba pokryti wifi siti, diky kteremu snad zanedlouho odeslu tenhle prispevek, jinak napsany pomoci pujcene skladaci bluetooth klavesnice na me N70. Hlavni struktury v arealu, chillout, stage a nekolik dalsich “budov”, jsou z bambusu ve stylu takovych tech cinskych pagod a tyci se docela vysoko. No a samozrejme taky nechybi poradne odpoledni paraky, ktere se projevi hlavne kdyz na nejakou chvili prestane foukat vitr. Mel jsem docela dost kriticka ocekavani, protoze zkusenost uci, ze prijemne veci se malokdy stanou znovu, zvlast kdyz si clovek predstavuje, ze to bude minimalne jako naposledy, ale jsem tady z toho zatim celkem nadseny. Hrat se zacina az 4. srpna od rana (co se chilloutu tyka, hlavni stage, ktera se na pohled jevi mensi nez posledne, ale je, alespon na sve rozloze, kompletne zastinena, asi pobezi az od pozdejsiho odpoledne), cimz ale organizatori zmatli docela dost lidi, kteri mysleli, ze na festival se dostanou uz 2. srpna. Chci tim jen rict, ze je stale cas sem vyrazit ,) No a kdyby to neslo, tak na noc z 8. na 9. srpna, tedy noc nejblize uplnku, je tu zamer pro vas, kteri se zabyvate nebo jste se nekdy zabyvali snenim – tohleto misto samo o sobe bude dost urcujici na to, aby se dalo pohodlne najit ve snu (napriklad jsou tu v oblasti Sacred Fire obrovske lapace snu :))), a tak se tu v onu zminenou noc muzeme sejit – ve snu. Zkusenosti se snenim se hodi, ale prakticky by na celou vec melo stacit prijmout jako fakt to, ze se to proste stane, a ze se ve snu objevit tady. Neni potreba pro to nic delat, prave naopak, nejake premysleni a reseni toho, jak toho dosahnout a jestli na to vubec mam je lepsi nechat plavat, udela to pravy opak. Proste se to stane a tu noc se tu muzeme sejit – maximalne si to pak rano nebudete pamatovat, nebo si na to vzpomenete az casem :) UPDATE Tak druha skupinka dorazila a rovnou se vydali do spolecnosti na veceri, zatimco zbytek stroji videokostku a budou zkouset promitat. Na veceri jsme uz byli driv, nafasovali obligatni zkumavkovite popelniky a prvni vydani Daily Dragonu, mistniho denniku (oproti predlonskemu je plnobarevny a s podstatne lepsim designem), lineup na hlavni stage prvni noc je temer idealni pro nejaky zahajovaci vylet, Kindzadza, Ghreg on Earth, Senbsient, atd., ale i Sacred Fire stage se cini, budou tam jamovat nejaci indove s uskupenim z mistni vesnice. Celkove je program znacne nabuseny, vypada to ze jen v prednaskovem stanu pujde stravit prakticky cely den, ranni jogu s mnichem a japonskymi cviciteli doplnit qi-gongem, pak si dat nejaky workshop o mandalach nebo ekologii nebo treba o leceni rostlinami, nebo zabrousit do lecebne stanice, ktera bude za dobrovolne prispevky nabizet masaze vseho druhu, ale i veci jako leceni hudbou nebo pomoci krystalu. Ve filmovem stanu nas prvni noc ceka mj. western Blueberry, ktery ziskal v jistych kruzich jiz slusnou znamost tim, ze se prakticky cely toci okolo dvou dlouhych a velice detailne zobrazenych zazitku s meskalinem – jinymi slovy jsou tam vyborne zobrazene vize. Dalsi pobezi vynikajici dokument The Corporation. No a samozrejme spousta umeleckych del, dekoraci, performanci a kousku, se kterymi prijeli samotni ucastnici festivalu… A jestli jen trochu vahate, jestli by to treba prece jen nestalo za to, porad je mozne se sebrat a dorazit… penize se daji poresit pozdeji, nasi vypravu uz cesta hlavne kvuli kradezi stala nekrestanske penize, a stejne toho nikdo nelituje, a vsichni jsou maximalne spokojeni, ze se tu mohli vyskytnout. PS Omlouvam se, ze nepisu odkazy, momentalne jsem rad ze to sem dostanu aspon takhle, takze pocitejte s dalsimi updaty a upravami. A omlouvam se za chyby.
Číst dál
