Hra “Informační artefakt” – Bios 2007

Letošní Bios party nebyla (z hlediska našeho spolku Výtvarný Kroužek Čtvereček) až tak nabitá činností, alespoň oproti minulým ročníkům, a vymýšlení a vyrábění dekorací jsme pojali v méně hektickém duchu. Pustil jsem se tedy do realizace něčeho trochu jiného.

Přišlo mi trochu líto, že ačkoliv se celá věc se odehrává v prostorách dětského tábora a v nádherném lese, málokdo se zajde vůbec podívat do okolí, a rozhodl jsem se připravit svého druhu táborovou hru – takovou pokladovku, která by lidi pod záminkou příběhu vytáhla do okolí, a přiměla je trochu se dívat kolem sebe a párkrát zapřemýšlet. Vedle toho jsem doufal, že příběh by svým psy-fi (psychedelic fiction :) mohl přispět k vhodnému naladění na nadcházející noc.

Na cestu nakonec vyrazila jen malá část lidí, vím zhruba o 6 skupinkách, možná šli i další, o kterých nevím. To jsem ale vcelku očekával, protože už jen dozvědět se, že se něco takového koná, chtělo trochu si všímat věcí v táboře. Reakce každopádně byly vesměs pozitivní, přestože si některé týmy stěžovaly, že jsou po cestě utahaní a že to nebylo úplně triviální, což byl ovšem záměr. Musím říct, že se mi tu “obtížnost” (která v praxi spočívala ve sledování značek, vytvořených z krepového papíru) celkem podařilo trefit – nebylo to úplně jednoduché, ale ani složité, a prý se dalo jít intuitivně a fungovalo to :)

Příběh, který cestu provázel, se skládal ze dvou částí. Jednu tvořily vzkazy od někoho, kdo jako by na cestu vyrazil před samotnými účastníky, o celé věci už něco ví, a nechává jim vzkazy a komentáře. Druhou částí pak byly informace, prosakující z “informačního artefaktu”, které vyprávějí vlastní příběh.

První komentář byl k dispozici v táboře, a byl u něj klíč k šifře, která byla umístěná na kameni ve stráni nad táborem, a skrývala první část příběhu.

Následují zprávy v pořadí, ve kterém byste je cestou potkali. Mimochodem, kdybyste někdo měli fotky z cesty, dejte vědět.

Číst dálHra “Informační artefakt” – Bios 2007

Vim – editování textu na úrovni

Jako člověk, který tráví značné množství času před počítačovou obrazovkou (nebo dvěma), mám už docela dlouho povědomí o dvou skupinách lidí, podporujících dva programy na editování textu – vi/vim a Emacs. Vím tedy, že vztah mezi těmito dvěma skupinami je podobně žhavý jako mezi fandy Windows a Linuxu – zastánci z obou stran považují svoji volbu za tu lepší. Vím, že oba programy by měly mít oproti běžné práci s textem (šipky, ctrl, shift, home/end atd.) značně širší možnosti, navíc mají každý své vlastní spektrum možností a rozšíření, ale také vím, že prý nejsou zrovna jednoduché na naučení.

Na druhou stranu, obvyklé klávesy a zkratky pro práci s textem jsou velmi omezené – dostat kurzor na správné místo často zahrnuje buďto opakované mačkání šipek, nebo se člověk musí chopit myši. Pro normálního uživatele to není až tak velký problém, pro člověka, který pracuje s kódem, to je ale zpomalující a časem otravné. Přece musí existovat lepší způsob. A ano, jak vim tak Emacs nabízí zvýšení produktivity – jak ostatně potvrdí každý, kdo se naučil s nimi pracovat.

Číst dálVim – editování textu na úrovni