zvony zvoní
na oslavu chvíle
kdy jsem uvěřil
ztratil
nehledal
a našel
nic jsem nechtěl
a proto dostal
vzdal se
a vyhrál
Z druhé strany
všude kolem sebe
vidím cizí znamení
pro svět jsem zešílel
na cokoliv pohlédnu
rozplývá se pryč
krystal křišťálu
svítí svým vnitřním jasem
ve vzdálenosti zvuku
tu však teď překonal jsem
a neexistuji
protékám nad brázdami
vykrajuji vzory
vlastní zítřek tkám
osud si vybírám
budoucnost maluji
své tělo sleduji
zvenku nekontroluji
mluví hraje nejednám
usmívám se
všechno znám