eseje

Když mi včera zazvonil mobil, neznámé číslo, zvedl jsem to, i když to často nedělám (a čekám, že volající buďto pošle identifikační sms nebo nechá zprávu ve schránce). Ozval se mi chlapík, který se napřed omluvil, že to asi vysloví špatně, ale jestli jsem opravdu Kerray. A že jeden náš společný známý mně doporučil, a že jedna zahraniční společnost tady rozjíždí byznys, a že by pro mně měl práci v oblasti reklamy a marketingu. Některým z vás, zvlášť po přečtení nadpisu, už asi naskakují v hlavě vykřičníky, mně nenaskočilo nic, a souhlasil jsem, že se tedy sejdeme. Nějaká práce by se hodila vždycky, a jelikož svůj telefon opravdu nerozdávám na potkání, a znal mně přezdívkou, řikal jsem si – proč ne, uvidíme. Ještě jsem se zeptal, který že známý to byl, kdo mně doporučil, a prý Lukáš Strnad, z Děčína, ale přezdívku nezná. Jelikož jsem neměl tušení, který z mých známých, z nichž mnoho znám jen přezdívkou, by se takhle mohl jmenovat, vyhledal jsem si v Googlu Lukáše Strnady. Na žádného relevantního jsem nenarazil, ale co já vím kdo to mohl být, že. No a dnes pozdě odpoledne jsme se tedy setkali.

Na sraz jsem dorazil, potřásl si rukou s mladým brýlatým chlapíkem v modré košili s kravatou, a vzápětí zjistil, že nejsem sám, kdo na tenhle “pohovor” (tak jsem to původně chápal) přišel – přišla ještě mladá holčina s přítelem a bratrem – mimo jiné zjišťovali, kde chlapík zjistil její přezdívku, protože tou přezdívkou ji prý zná jen nejbližší okolí. Ano, taky to prý byl Lukáš Strnad. Nevadí.

Chlapík nás zavedl do blízké kavárny, už cestou byl vtipný, vyptával se na všechno možné, jako co studujeme, co bychom chtěli dělat, a mimo jiné se zmínil o tom, že pracuje kdy chce, ne kdy musí. V kavárně jsme si objednali, a začalo dvouhodinové povídání. Jde o internetový obchod, který může mít nižší ceny než všichni ostatní, protože bere přímo od výrobců, a zároveň je geniální díky tomu, že neutrácí ani za reklamu a dělá to celé trochu jinak. Když vezmeme, že průměrná rodina utratí 8000 měsíčně za životní potřeby typu prací prášek, jar či makeup, ušetří při nákupu těchto věcí přes internet v průměru 30%. Komu by se nechtělo ušetřit 2400 z každých 8000, že. Jo, proč ne, zní to dobře. Rozhodně, ROZHODNĚ se nejedná o žádnou pyramidovou hru ani o podomní prodej, to by přece bylo nezákonné, že.

Ale to je jen jedna možnost. Doufám, že máte sny a vize, co byste v životě chtěli dosáhnout, protože jinak byste patřili mezi tu hloupější část populace a to by nemělo cenu se s vámi vůbec bavit. Ne, vy vypadáte na ty chytré, na ty co vědí co chtějí. Samozřejmě stejně jako v každém internetovém obchodě je potřeba se registrovat, že, to je taky logické. Mimochodem, tady je k té registraci potřeba složit zálohu dva a půl tisíce. No ale to je jen takový detail, pojďme dál, vedle obyčejného zákazníka, jehož výhody jsou převážně v tom, že si může objednat levnější zboží až už přes internet nebo na bezplatné lince, a to zboží mu dovezou a tak dále, je ještě další úroveň. Podobné nákupy totiž přece dělá každý a každý rád ušetří 30%, zvlášť když se nebude muset v obchodě tlačit ve frontách a dostane všechno až domů, že. Určitě máte babičky a tety a sousedky, které by vám ruce utrhly kdybyste jim vyřídili ty otravné nákupy a ještě by je to vyšlo levněji. No a samozřejmě jde o to, že za lidi, kteří přes vás nakupují, dostáváte odstupňované provize. Oni jsou rádi, že mají všechno levněji, a vy na tom stejně ještě stihnete vydělat. Není to krásné? Komu by se nelíbilo si měsíčně přilepšit pár tisíc. A samozřejmě jestli jste chytří a schopní si jít za svou vizí, můžete nákupy obstarávat pro víc lidí, takových 60 000 měsíčně, není to pěkná sumička? To by byl člověk pěkný hlupák, aby něco takového odmítl, že. No a co teprve když začnete sami angažovat další lidi, kteří budou angažovat další lidi, to byste se rychle mohli dostat na dva a půl milionu za měsíc jako (prý) má legenda, pan Čížek, a vaše sny, o kterých jste před chvílí tak krásně mluvili a přitom dobře věděli, jak daleko jsou, jsou najednou na dosah ruky.

Vím co si myslíte, a ne, není to pyramidová hra, říká se tomu multilevel marketing, MLM, a zatímco ti chytří lidé se zapojili a žijí z toho, hlupáci a skeptici se před podpisem smlouvy zeptají svých příbuzných nebo kamarádů, budou jim zkoušet vysvětlovat o co jde nebo nedej bože zmíní jméno firmy, a příbuzní a kamarádi od toho ty chudáky odradí. Mohli si přilepšit o pár tisíc, ale nedali na dobré rady a šli si zjišťovat další informace, když je přece všechno tak jasné.

Byla to krásná prezentace. Chlapík opravdu uměl, dobře se to poslouchalo, byl zábavný, a povídání bylo výborně odstupňováno. Když mi postupem času došlo, oč jde (přiznám se, že mi to trvalo snad tři čtvrtě hodiny, tak hezky a nevinně to ze začátku vypadalo, respektive tak málo informací doopravdy řekl a přitom tak hezkými podněty krmil naši fantazii a pochvalami naše ega), jenom jsem seděl a bavil se – až do chvíle, než mi došlo, jak to tři mladí kolegové žerou, jak nadšeně přikyvují a jak jediné, co jim v podpisu brání, je to, že nemají peníze na zálohu (a protože to samozřejmě není žádná pyramida, a rozhodně nejde o získávání dalších a dalších dušiček, za zápis nového člena nemá nikdo ani korunu, to až když člen nebo další lidé jeho prostřednictvím začne něco nakupovat).

Smůla, že jednak na tenhle druh “podnikání” nějak nejsem stavěný, a že mi v hlavě naskakují výstražná světla když se mně někdo pokouší manipulovat (dnes jsem si ověřil, že zabírám na relativně jemné detaily). Nejde o to, že by to byla lež, nebo že by to nefungovalo. Věřím, že tenhle systém může vydělávat slušné peníze, minimálně lidem kteří to rozjedou podobným způsobem jako náš chlapík. Věřím, že jimi prodávané zboží může být levnější a kvalitní, proč ne. Myslím, že pro lidi, kteří tímhle způsobem opravdu chtějí vydělávat peníze, to může být dobrá příležitost, přesně jak to chlapík velice vzletně říkal. Ale je něco shnilého ve státě Amway (respektive Vebso). A když nic jiného, tak chlapíkův “kolega”, který se nakonec stavil u našeho stolu, to potvrdil. Náš chlapík byl mladý, sympatický a příjemný. Nemyslel to zle, nebo to tak aspoň doopravdy vypadalo. Manipuloval, ale zdálo se, že spíš z nutnosti, aby tuhletu skvělou nabídku byl vůbec někdo ochoten vyslechnout. Jeho kolega ale… no brr, mráz po zádech. Lituju, že jsem mu podával ruku, a že jsem si od něj při rozloučení nechal popřát hodně štěstí v životě – ještě že vím, jak na sebe podobné voodoo nenechat působit. To už věděli, že já do toho rozhodně nejdu, navíc jsem ostatním třem naznačil, že by možná napřed stálo za to, aby si o tom doopravdy nějaké informace našli, než něco podepíšou (já samozřejmě vytáhl mobil s Operou a vygooglil si informace hned jak jsem se – po dvou hodinách, ale nechtěl jsem mu tu krásnou hru kazit – dozvěděl jméno firmy). Napřed se ze mně nehezký kolega snažil dělat hlupáka. To mu neprošlo. Řekl jsem mu, že to sice vypadá opravdu hezky a že věřím, že peníze to vydělávat může (na to se rozzářil, že mi to tedy konečně došlo), ale že si o tom napřed radši něco najdu na internetu. Zase zhasl, a navrhl mi, že mi tedy dá nějaké odkazy, že bez nich nic nenajdu. Říkám, že děkuju, že to zvládnu sám. Opáčil, že Radek John, který prý na rádiu Svobodná Evropa tenhle systém pochválil, svoje názory na internet nepíše, a že si spíš přečtu názor nějakého Franty Vomáčky, který o tom nic neví, že to je nějaká pyramida. To už jsem se musel doopravdy smát, Radek John je přesně ten člověk, který má autoritu mně přesvědčit pro vstup do podobného podniku. Povídám, že práce s informacemi včetně vyhodnocování je moje hobby, že názor Franty Vomáčky je mi ukradený (“to je dobře, to je dobře”), a že to opravdu zvládnu sám. “No, tak už běžte, my tady s kolegy musíme ještě něco probrat.”

Zdálo se mi, že ty tři, kteří zprvu byli doopravdy nadšení představou jednoduchého vydělávání peněz, se mi podařilo trochu vystřízlivět, a minimálně odradit od okamžitého podepisování jakýchkoliv smluv. Chlapík s kolegou k tomu pak ještě sami solidně přispěli během diskuse se mnou, protože ačkoliv se usmívali, u kolegy byl úsměv vpravdě žraločí, a jeho řeč těla říkala přesný opak toho, co tvrdil, totiž že všechno je v pohodě a o nic nejde. A to ani nemluvím o stupňujícímu se nátlaku na mé spoluoběti – čas na rozmyšlenou? Žádný čas na rozmyšlenou není potřeba, oni sami taky chtěli měsíc na rozmyšlenou a nic si nerozmysleli, a ještě jim během toho měsíce utekli zákazníci a oni se pak chytali za hlavu, jak že byli hloupí. Radek John a profesor z VŠE ten systém chválí, je tam záruka vrácení peněz, funguje to už skoro padesát let po celém světě, a používají to miliony lidí, což je přece záruka že to není žádný podvod, ne? Stejně nic nevymyslí, peníze do začátku si kdyžtak určitě můžou půjčit, zvlášť když vidí jak rychle je můžou mít zpátky, a stejně je to jen záloha kterou dostanou zpátky když se rozhodnou toho nechat do půl roku. Tohle překotné a křečovité přesvědčování už doufám bylo moc i na ty naivní dušičky čerstvě po maturitě, ale nevím, protože jsem pak odešel – kolega se začal tvářit opravdu nepříjemně (řekl jsem mu, že o tom celém na ten internet napíšu, jak ještě zmíním). Poděkoval jsem před odchodem upřímně chlapíkovi (prý historik a filosof) za příjemně strávené dvě hodiny a za to, že jsem se toho spoustu dozvěděl, i když trochu v jiném směru než bylo zamýšleno, a vypadl.

A opravdu, lepší kurs jemné (no, jemné, plus mínus) manipulace s lidmi jsem si nemohl přát. Bylo to opravdu pěkně vymyšlené a vystavěné, na jedné straně pochvaly – jste ti chytří, že tady s námi do toho jdete, že máte vize toho, co chcete v životě dokázat, a že se umíte samostatně chopit příležitosti, když ji vidíte – na druhou stranu nepříjemné pocity – byly byste hloupí, kdybyste se šli někoho ptát, když je to přece tak jasné a funguje to, vždyť vám to tu dvě hodiny povídáme. To celé podpořené důkazy a výpočty, které sice byly krajně neprůhledné, ale na které se všichni tvářili, že to je přece úplně jasné, že to by nepochopil jen hlupák. Nikdy bych nevěřil, že to může projít, a ono by to možná bývalo doopravdy prošlo.

Jinak jestli chlapík není hloupý, jakože nevypadal, tak jelikož zná moji přezdívku, podívá se sem – zvlášť, když jsem se na závěr ještě před tím jeho žraločím kolegou zmínil, že až si o celé věci zjistím bližší a objektivní informace, že o nich napíšu. Přece by měli být rádi za reklamu, když je to celé tak dobrá věc, ne? Měli jste vidět ten žralokův ksicht. Každopádně chlapíku, kamaráde, smekám, fakt umíš jednat s lidmi. Ale prosím tě běž si najít lepší práci, myslím že jí je všude dost, a tvoje schopnosti tam budou využity podstatně užitečnějším způsobem.

Jinak kdybyste chtěli další informace o Vebso alias Amway, tak dobrý začátek je třeba http://en.wikipedia.org/wiki/Amway

UPDATE: Článek na podobné téma a pak ještě jeden textík k tématu z blogu I Will Teach You To Be Rich – Network Marketing Is A Big Fat Scam

Číst dál