Google Earth

Konečně jsem se dostal k tomu, že jsem si tenhle prográmek stáhnul. Nic moc jsem od toho nečekal, a hodně, hodně mně to dostalo.

Pocit, který člověk zakouší, když se dívá na místo, na kterém před necelým rokem stál (34°20’42.52″S, 18°55’39.40″E, útes nad botanickou zahradou v Jižní Africe), se nedá nazvat jinak než božský. Je to jako hodně upgradovaný pohled z letadla. Už se vidím, jak někde jedu autem, kouknu na notebook, a vida, tadyhle to údolí vedle vypadá velice příjemně, uděláme si malou zajížďku… Až se konečně dostanu k tomu zpracovat a zveřejnit své fotky z JAR, přidám asi k většině koordináty…

Update: Zůstal jsem u toho celé odpoledne a večer, a teď jsem u toho zas. Tohleto je způsob, jak dětem ve škole udělat zajímavý zeměpis (ideální by to bylo, jako na jedné experimentální škole, ve formě “dězepisu”, kdy se učí spojený dějepis a zeměpis, což je imho podstatně lepší než to učit zvláš?). Je to způsob, jak se zamilovat do téhle planety (pokud ještě zamilovaní nejste), a trochu se podívat na její fungování. Je krásně vidět, jak se zasouvá indická deska pod asijský kontinent, a tím, jak se země “shrnuje” vznikají Himaláje. Jsou krásně vidět plíce planety, amazonský prales, který vypadá jako pastvina pro beránky, a pokud vás jeho kácení dodneška nechávalo chladnými, stačí se podívat na výsek, který těm plicím člověk způsobil – je to jako rakovina. Jsou vidět sopky v Jižní Americe. Jsou vidět ledovce, tekoucí údolími a rozvalující se na pólech. Fraktálové uspořádání celé planety. A vedle toho všeho lidské výtvory. Dejte si Japonsko. Podívejte se, jak velké je Tokyo a města kolem. Čínu. Kolik smogu je v Šanghaji. Detailní města v západní Evropě… Úžasný počin. Zatím málo rozšířený, ale je to podobně převratná záležitost jako samotný Google vyhledávač. Dává to prostě věcem a informacím jinou perspektivu. Mimochodem, je tam velmi málo informací týkajících se České republiky. Doplnil jsem třeba Macochu a Moravský kras, a několik objektu u slavkovského bojiště Austerlitz. Je to jako s Wikipedií – je potřeba tam věci přidávat, protože nikdo jiný to neudělá.

Číst dálGoogle Earth

DIY Karneval 3.5

Karneval byl velmi povedená taškařice s výbornou atmosférou. Fotky jsou tady, pro report si klikněte :)Přijel jsem metrem na Vltavskou s tím, že vyjedu tramvají na Hradčanskou a dám si procházku na Strahov. Z metra se mnou jelo pár mladých kluků, podle klubových odznaků na fotbal. Vyšli jsme ven, a já se vydal pěšky na Strossmayerák. Vzápětí jsem ale raději zastavil a uklidil se stranou, protože z pod mostu od Strossmayeráku s hurónským řevem vyběhl dav cca. 200 holohlavých ostravských “fanoušků”, a když doběhli k zastávkám, nadrsno se na těch pár kluků vrhli. Od Strossmayeráku se vzápětí po kolejích řítilo jedno policejní auto za druhým, na Vltavské brzdili smykem a zřejmě se jali situaci pacifikovat. Tou dobou už jsem ale byl skoro na Strossmayeráku a zvažoval, jestli je opravdu rozumné jezdit přes Letnou. Nakonec se to ukázalo bez problémů, jen jsem cestou opět shlédl přehlídku těžkooděnců naší policie. Procházka na Strahov byla příjemná, počasí vyšlo krásné, a jelikož jsem dorazil až chvíli po páte, dal se v dobu, kdy jsem přišel, karneval právě do pohybu.

Masky byly často velmi povedené, jak ostatně můžete vidět z fotek. Hodně vtipné byly sáňky, tažené za autem. Tření bylo natolik silné, že kov na spodních hranách pálil a šlo cítit spálené dřevo. Průvod byl dlouhý dobrý kilometr, možná víc, a prošel z parkoviště za Strahovským stadionem na Pohořelec, dolů podél tramvaje, kolem Úřadu vlády, přes most, podél Vltavy, na Revoluční, Náměstí republiky, Florenc, a pak kousek po magistrále až na Štvanici. Policie cestou odkláněla nebo řídila dopravu, tramvaje celkem v klidu projížděly, a u Vltavy se průvod mísil s auty. Někteří řidiči to brali v pohodě, usmívali se, pokyvovali hlavou do rytmu a bavili se s lidmi, jiní se tvářili jako morousové, ačkoliv jejich děti na zadních sedadlech zářily nadšením. Turisté v projíždějících autobusech i v ulicích měli atrakci, jakou asi opravdu nečekali, a většinu to celkem bavilo, někteří se k průvodu dokonce přidali. Stejně tak stáli lidé před obchody a restauracemi, a nemálo z nich se hýbalo do rytmu. Taky jsme potkali svatbu, takže se někteří vyfotili s nevěstou.

Ze stavby na Náměstí republiky se na průvod dívali dělníci, a jeden z účastníků na ně volal: “Pojďte! Přidejte se! Viděli jste Discopříběh? Tam to taky bylo!” :) Na Štvanici se potom ještě hrálo, nicméně jsem se tam dlouho nezdržel, takže nevím jak dlouho nebo jak to tam nakonec dopadlo. Když jsem odcházel, projel nad námi vlak, a do tmy z něj zazněl výkřik “Baník pičo!”

Kdo zaváhal a nezúčastnil se, přišel o skvělou atmosféru. Kdo hudruje, že průvod jen dělal kravál, měl místo hudrování přijít a zapojit se – samozřejmě, že když se zvuk z mnoha systémů slije, je to kravál, na druhou stranu z aut zdaleka nehrálo jen techno, a starší lidé (a nebál bych se říct i důchodci), které bylo v průvodu taky vidět, a kteří si pravděpodobně přišli udělat vlastní názor, stejně jako přišli na demonstrace, rychle zjistili, že ve srovnání s fotbalovými hooligans jsou technaři bandička, která se opravdu chce jen chvíli bavit.

Stejně jako demonstrace byl i průvod důkazem, že tvrzení, že technaři jsou násilníci, kteří střety s policií vyvolali záměrně, je úplně zcestné, protože jinak by k nějakým došlo. A co se policie týká, plnila z mého pohledu svou roli dobře. Dík pořadatelům a/nebo zúčastněným (koneckonců to celkem splývá), dík těm, co to přijali s rozumem, a pokud někoho karneval obtěžoval, no, co se dá dělat, konec konců je to vaše volba, nechat se obtěžovat, zatímco byste se mohli nechat bavit. Ještě další fotky.

Číst dálDIY Karneval 3.5