Toto je úvod k sérii článků, kterými bych rád přiblížil rychle se vyvíjející svět informačních technologií lidem, kteří nemají čas nebo chuť tuto oblast sami aktivně sledovat, ale přitom by rádi užívali nejnovějších výhod - tedy vlastně každému, alespoň v naší “západní” civilizaci, i když to třeba dosud neví :)
Celkové zaměření těchto článků by mělo být na možnosti, které jsou volně k dispozici, a které mohou značně ulehčit život ve světě, ve kterém je všechno “informace. Budu se snažit podávat věci jednoduše, aby je chápal i člověk, který zatím třeba nemá takové zkušenosti s internetem nebo počítači, ale zároveň vás nebudu šetřit - budeme se bavit mimo jiné o práci s informacemi, o vyhledávání, třídění, komunikaci a porozumění, a je tedy přirozené použít hned nově nabyté znalosti na to, abyste se dozvěděli, co vám není jasné. Když nic jiného, můžete se minimálně zeptat v komentářích pod článkem ,) Dnešní doba nemá problémy s tím, že bychom měli nedostatek informací. Právě naopak - informací je příliš mnoho, různorodých, často protikladných, a všechny soutěží o naši pozornost. Není asi potřeba příliš zdůrazňovat, že informace hrají v životě člověka důležitou roli, třebaže o tom na takto abstraktní úrovni ani nepřemýšlí. Respektujeme lidi, kteří něco znají a umějí, nebo kteří třeba umějí informace dobře podávat. Jenže oproti nedávné době je dnes díky internetu přístup k informacím podstatně jednodušší než dříve.
Nicméně každý člověk má k dispozici pouze omezené množství pozornosti, kterou informacím může věnovat. Mluví se o “attention economy”, ekonomice pozornosti. Z tohoto hlediska je přínosné vědět a vybírat si, do čeho budu svoji pozornost investovat - zda svůj čas budu trávit sledováním banalit, nebo jestli budu přijímat informace, které mi k něčemu budou. Takto ale o věcech uvažuje překvapivě málo lidí. Od malička se totiž o naši pozornost přetahuje spousta jevů a všechny křičí “tady, tady, tohle musíš vidět, tohle musíš mít, postaráme se aby ses s námi bavil”. Hlasů, které by člověka dovedly k poznání, že jeho pozornost je příliš cenná na to, aby o ní nechal rozhodovat někoho jiného, je poskrovnu, a často nebývají vábivě poutavé. A tak málokdo vládne vlastní pozorností, a z toho často vyplývá i pasivní přístup. Nebudu se tedy snažit zaplavit vás výčty programů a služeb a jejich srovnáním, ani detailními návody k použití. Místo toho bych rád ukázal, co je dnes s počítači běžně možné, a tím motivoval a poskytl inspiraci a chuť zapojit podobné zlepšováky do vlastního života. Samozřejmě, když bude řeč o oblasti, ve které někteří hráči jasně vedou (Google a klasické vyhledávání), budu se jim věnovat víc, nicméně budu se snažit směřovat do obecné roviny.
Rozumět počítačům natolik, aby člověku značně ulehčovaly život, je dnes jednodušší než kdy předtím. Nevyžaduje to žádnou zvláštní námahu - během deseti minut je možné si projít a vyzkoušet nový postup nebo prozkoumat nějakou službu. Samozřejmě je těžké a zbytečné se učit věci, u kterých člověk pro sebe nevidí přínos. Platí to i naopak - když člověk narazí na něco, o čem ví, že se mu to může hodit, rád takovou věc začne používat, zvlášť když na tom není nic složitého. Ale, jak se budu snažit ukázat, ono dneska na počítačích vlastně není nic až tak složitého.
Příklad - jeden z poznatků, na které člověk při práci s počítačem může narazit, je možná pro mnohé banální, ale rozhodně důležitý. Ono totiž, jakmile vás u počítače něco zajímá, bývá často triviální zjistit o tom více, když nejste v pasti pasivního přístupu - když v programu hledáte funkci, o které víte, že tam je, ale nevíte, kde ji najít, nebo jak se používá, můžete to často najít třeba jen tím, že prozkoumáte možnosti v menu, a zkusíte i ty, kterým na první pohled nerozumíte. Když to nepomůže, máte k dispozici nápovědu, nebo, a to platí u problémů všeho druhu, Internet.
Uvědomme si, že problémy typu nevím/neznám/neumím dnes v mnoha oblastech přestaly být platná výmluva. Kdykoliv mohu na Internetu prozkoumat alespoň základní informace o té které věci. Zopakuji to ještě jednou, protože to je věc s ohromným dopadem, a je nadmíru důležité si uvědomit, co to znamená: v mnoha oblastech, alespoň co se týká faktických informací, přestala existovat překážka “nevím”. S Internetem se jde vždycky alespoň přiblížit, nebo zjistit, co si o problému myslí někdo jiný.
Důležitý je na tom aktivní přístup. Místo toho, co bych se ani nesnažil, věnuji věci nějaký čas, deset minut, nebo třeba půl hodiny, a prostě se dozvím víc. A i kdybych nedošel k vyhovující odpovědi, alespoň jsem prozkoumal určitý přístup k problému a dostal příležitost procvičit se trochu ve vyhledávání. A věřte nebo ne, jako většina věcí u počítače, je to činnost, ve které se člověk zlepšuje hlavně tím, že ji používá.
Jinak se od vás dál neočekává nic než základní znalost počítačů - víte, co je soubor, server, v ideálním případě si umíte nainstalovat nějaký program - angličtina, a trocha pozornosti.
A teď tedy hurá objevovat nové možnosti.