Terry Pratchett – Thud!

Nová kniha Terryho Pratchetta… zatím jen v angličtině, samozřejmě.

Je zajímavé srovnat první knihy ze zeměplošské řady Terryho Pratchetta s několik posledními. Ačkoliv celá série začínala víceméně jako crazy komedie v zajímavě praštěném fantasy světě, s přibývajícími díly se svět Zeměplochy stává prokreslenější a logičtější, a ačkoliv si Pratchett zachovává svůj specifický humor, je přímo cítit že jako autor od prvních dílů docela dozrál, a z knih, které sice obsahovaly zajímavé nápady a humor, se staly knihy, které si jednak zachovaly své klady, a navíc získaly jakousi hloubku.

Thud! je, velmi zjednodušeně řečeno, o politice. Město Ankh-Morpork pod rukama Patricije vzkvétá, a do města přichází stále více trollů, trpaslíků, i dalších bytostí. Konkrétně trollové a trpaslíci se však kvůli pradávné bitvě v Koumském údolí nemají příliš v lásce. Nicméně teď své problémy přinesli do Ankh-Morporku, a to se nelíbí ani veliteli Elániovi, který se mimochodem stal milujícím otcem, ani Patricijovi, který Elánia zaúkoluje vyřešením celé věci. Blíží se totiž výročí oné bitvy, a proslýchá se, že do sídla trpasličích vůdců pronikl troll a jednoho trpaslíka zabil. První část knihy se odehrává v Ankh-Morporku, později pak hrdinové přicestují do samotného Koumského údolí, aby nakonec učinili objev, u jehož následků jsem zvědavý, jak se promítnou do dalších knih.

Kniha má ke konci poněkud netradiční spád, nicméně nepřišlo mi, že by to bylo na škodu, a rozhodně patří k těm lepším Zeměplochám. A ačkoliv mají mnozí lidé Pratchetta zaškatulkovaného do oddychové literatury, myslím, že poslední knihy, včetně této, obsahují dost zajímavých myšlenek na to, aby si z nich člověk mohl vedle zábavy vzít i něco víc.

Číst dál

Reinhold Messner – Hory přenášet

Zdravím z kongresového centra, kam jsem se dnes díky Barče dostal na přednášku tohohle horolezce. Jsem zvědav, o čem to vlastně bude :)

Vyklubala se z toho tak trochu motivační přednáška, zakončená na konci (už ne panem Messnerem) veskrze komerčně – jednu chvíli člověk tleská, protože právě domluvil člověk, který ve svých šedesáti vypadá sotva na pětačtyřicet, má toho hromadu za sebou a pomalu svítí, kolik má pořád energie, a pak má najednou tleskat, protože jiný úlisný chlapík (který počítám zastupoval “sponzora” té akce) vylosuje z diváků pár lidí, kteří něco dostanou? Nemohl jsem se přestat smát.

Ale samotná přednáška, nebo jak to nazvat, byla vynikající, dal jsem si to v němčině, kterou jsem kupodivu ještě nezapomněl, a Reinhold Messner umí upoutat, a umí motivovat – ale zároveň to nebyla žádná průhledná komerční nalejvárna, přišlo mi, že i když by jeho věty někdo mohl považovat za klišé, ten chlapík ví, co povídá, protože se sakra přece podívejte na ten život, který už odžil a který za jeho slovy stojí.

Původně jsem tam přišel s tím, že bych mu na konci položil otázku, zeptal bych se ho, k jakým změnám vnímání dochází v podmínkách po tak extrémním výstupu, jaké si dával. Jak se mění jeho náhled na věci. Nemusel jsem, protože to byla část poselství, které se prolínalo celým povídáním. Srandovní je, že když mi Barča psala, že má lístky, nebyl jsem si jistý jestli jít, otevřel jsem I’Ting, a přede mnou se skvěla hláška, že “je přínosem vidět silného muže”, nebo tak něco. Ano, přínosné to bylo. Respect.

Číst dál

DIY Karneval 3.5

Karneval byl velmi povedená taškařice s výbornou atmosférou. Fotky jsou tady, pro report si klikněte :)Přijel jsem metrem na Vltavskou s tím, že vyjedu tramvají na Hradčanskou a dám si procházku na Strahov. Z metra se mnou jelo pár mladých kluků, podle klubových odznaků na fotbal. Vyšli jsme ven, a já se vydal pěšky na Strossmayerák. Vzápětí jsem ale raději zastavil a uklidil se stranou, protože z pod mostu od Strossmayeráku s hurónským řevem vyběhl dav cca. 200 holohlavých ostravských “fanoušků”, a když doběhli k zastávkám, nadrsno se na těch pár kluků vrhli. Od Strossmayeráku se vzápětí po kolejích řítilo jedno policejní auto za druhým, na Vltavské brzdili smykem a zřejmě se jali situaci pacifikovat. Tou dobou už jsem ale byl skoro na Strossmayeráku a zvažoval, jestli je opravdu rozumné jezdit přes Letnou. Nakonec se to ukázalo bez problémů, jen jsem cestou opět shlédl přehlídku těžkooděnců naší policie. Procházka na Strahov byla příjemná, počasí vyšlo krásné, a jelikož jsem dorazil až chvíli po páte, dal se v dobu, kdy jsem přišel, karneval právě do pohybu.

Masky byly často velmi povedené, jak ostatně můžete vidět z fotek. Hodně vtipné byly sáňky, tažené za autem. Tření bylo natolik silné, že kov na spodních hranách pálil a šlo cítit spálené dřevo. Průvod byl dlouhý dobrý kilometr, možná víc, a prošel z parkoviště za Strahovským stadionem na Pohořelec, dolů podél tramvaje, kolem Úřadu vlády, přes most, podél Vltavy, na Revoluční, Náměstí republiky, Florenc, a pak kousek po magistrále až na Štvanici. Policie cestou odkláněla nebo řídila dopravu, tramvaje celkem v klidu projížděly, a u Vltavy se průvod mísil s auty. Někteří řidiči to brali v pohodě, usmívali se, pokyvovali hlavou do rytmu a bavili se s lidmi, jiní se tvářili jako morousové, ačkoliv jejich děti na zadních sedadlech zářily nadšením. Turisté v projíždějících autobusech i v ulicích měli atrakci, jakou asi opravdu nečekali, a většinu to celkem bavilo, někteří se k průvodu dokonce přidali. Stejně tak stáli lidé před obchody a restauracemi, a nemálo z nich se hýbalo do rytmu. Taky jsme potkali svatbu, takže se někteří vyfotili s nevěstou.

Ze stavby na Náměstí republiky se na průvod dívali dělníci, a jeden z účastníků na ně volal: “Pojďte! Přidejte se! Viděli jste Discopříběh? Tam to taky bylo!” :) Na Štvanici se potom ještě hrálo, nicméně jsem se tam dlouho nezdržel, takže nevím jak dlouho nebo jak to tam nakonec dopadlo. Když jsem odcházel, projel nad námi vlak, a do tmy z něj zazněl výkřik “Baník pičo!”

Kdo zaváhal a nezúčastnil se, přišel o skvělou atmosféru. Kdo hudruje, že průvod jen dělal kravál, měl místo hudrování přijít a zapojit se – samozřejmě, že když se zvuk z mnoha systémů slije, je to kravál, na druhou stranu z aut zdaleka nehrálo jen techno, a starší lidé (a nebál bych se říct i důchodci), které bylo v průvodu taky vidět, a kteří si pravděpodobně přišli udělat vlastní názor, stejně jako přišli na demonstrace, rychle zjistili, že ve srovnání s fotbalovými hooligans jsou technaři bandička, která se opravdu chce jen chvíli bavit.

Stejně jako demonstrace byl i průvod důkazem, že tvrzení, že technaři jsou násilníci, kteří střety s policií vyvolali záměrně, je úplně zcestné, protože jinak by k nějakým došlo. A co se policie týká, plnila z mého pohledu svou roli dobře. Dík pořadatelům a/nebo zúčastněným (koneckonců to celkem splývá), dík těm, co to přijali s rozumem, a pokud někoho karneval obtěžoval, no, co se dá dělat, konec konců je to vaše volba, nechat se obtěžovat, zatímco byste se mohli nechat bavit. Ještě další fotky.

Číst dál

Report – festival Točník

Točník. Kdo byl, nelituje. Samozřejmě vedle toho, že šlo o PPP (pořádná psytrancová party), alespoň v neděli ráno, to byl super víkend na krásném místě. Jak už to u PPP bývá, vyšlo všechno včetně počasí. Nikdo se nezabil, i když šancí bylo mnoho, na místo jela sanitka nakonec třikrát (třetí výjezd si zavolal nějaký člověk, kterému připadalo, že se zbláznil – než sanitka přijela, už byl celkem v klidu, ale nakonec si ho stejně odvezli – prý proti jeho vůli :) No a vypadá to, že za rok to můžeme zopakovat. Jako obvykle jsem ještě včera měl hlavu plnou věcí, o kterých se musím zmínit, a mít nabitý mobil, tak by to možná i šlo, ale teď nějak nemám co dodat – kdo tam byl, viděl, a tomu kdo nebyl by to akorát bylo líto :)

Fotky:
http://www.mimo.cz/nulatrojka/TOCNIK/2/index.php
http://4b.nasiti.cz/2005.08.27.-Tocnik_Festival/
http://www.milis.info/050827_tocnik/

ukradená plachta – http://4b.nasiti.cz/2005.08.27.-Tocnik_Festival/
Zaplať Bůh za reality show – článek v Reflexu.

Číst dál