Zdravím z kongresového centra, kam jsem se dnes díky Barče dostal na přednášku tohohle horolezce. Jsem zvědav, o čem to vlastně bude :)
Vyklubala se z toho tak trochu motivační přednáška, zakončená na konci (už ne panem Messnerem) veskrze komerčně – jednu chvíli člověk tleská, protože právě domluvil člověk, který ve svých šedesáti vypadá sotva na pětačtyřicet, má toho hromadu za sebou a pomalu svítí, kolik má pořád energie, a pak má najednou tleskat, protože jiný úlisný chlapík (který počítám zastupoval “sponzora” té akce) vylosuje z diváků pár lidí, kteří něco dostanou? Nemohl jsem se přestat smát.
Ale samotná přednáška, nebo jak to nazvat, byla vynikající, dal jsem si to v němčině, kterou jsem kupodivu ještě nezapomněl, a Reinhold Messner umí upoutat, a umí motivovat – ale zároveň to nebyla žádná průhledná komerční nalejvárna, přišlo mi, že i když by jeho věty někdo mohl považovat za klišé, ten chlapík ví, co povídá, protože se sakra přece podívejte na ten život, který už odžil a který za jeho slovy stojí.
Původně jsem tam přišel s tím, že bych mu na konci položil otázku, zeptal bych se ho, k jakým změnám vnímání dochází v podmínkách po tak extrémním výstupu, jaké si dával. Jak se mění jeho náhled na věci. Nemusel jsem, protože to byla část poselství, které se prolínalo celým povídáním. Srandovní je, že když mi Barča psala, že má lístky, nebyl jsem si jistý jestli jít, otevřel jsem I’Ting, a přede mnou se skvěla hláška, že “je přínosem vidět silného muže”, nebo tak něco. Ano, přínosné to bylo. Respect.